Součástí ŠVP PV je rovněž:

Hrátky s flétnou:

Děti se seznámí s hudebním nástrojem zobcová flétna, naučí se základní prstoklad 5 – 6 tónů, budou procvičovat dechová cvičení, rytmizaci slov a písní. Naučí se zahrát některé písničky nebo hudební doprovod.

Očekávané výstupy: učit se správně zacházet s jednoduchými hudebními nástroji, rozlišit známé melodie a napodobit rytmus. Naučit správně hospodařit s dechem.

Angličtina pro děti: vede učitelka angličtiny Martina Štěpánková

Děti budou hravou formou seznamovány se základy angličtiny.

Očekávané výstupy: znát, že se lidé dorozumívají i jinými jazyky a že je možno se jim učit, vnímat jednoduché písně, rýmy, popěvky v cizím jazyce

Pohádkové písničky:

Děti se naučí základy dramatizace jednoduchých pohádek a nové písničky související s pohádkami.

Očekávané výstupy: soustředěně poslouchat pohádku, divadelní hru a následně ji reprodukovat, zapamatovat si krátké říkanky, jednoduché básničky, písničky a reprodukovat je, přijmout jednoduchou dramatickou úlohu; vyjádřit vlastní jednoduché dramatické scénky, naznačit, vyjádřit pomocí pantomimy konkrétní činnost.

Tancujeme s písničkou:

Děti se naučí spojit pohyb s hudbou, rozvíjeno bude estetické cítění, radost z esteticky zvládnutého pohybu a fyzická zdatnost dětí.

Očekávané výstupy: učit se pohybovat rytmicky, dodržet rytmus, doprovázet pohyb zpěvem, pohybovat se koordinovaně a jistě, přizpůsobit či provést pohyb podle pokynu či vzoru, při pohybu užívat různé náčiní; vyjádřit vlastní jednoduché pohybové představy.

Plavecký výcvik:
Děti se naučí zvládat základní pohybové dovednosti důležité pro nácvik plavání, budou seznamovány s vodou a naučí se překonávat strach z vody. Pobytem ve vodě bude u dětí zvyšována odolnost formou otužování. Děti budou procvičovat hry ve vodě s hloubkou po pás, hry s potápěním a ponořováním obličeje. Budou rozvíjeny základy splývání.
Očekávané výstupy: zvládnout  základní  pohybové  dovednosti  a  prostorovou  orientaci,  běžné  způsoby  pohybu v různém  prostředí - pohybovat se  ve vodě.
 

Plánované akce školy: -     návštěvy divadelních představení

• sportovní soutěže
• besídky a představení pro rodiče
• výlety
• fotografování dětí
• slavnosti, karneval
• návštěva Městské knihovny, Základní školy, SDH
• „barevné dny“
• lyžařský výcvik

Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami

Rámcové cíle a záměry předškolního vzdělávání jsou pro vzdělávání všech dětí společné. Snahou pedagogů je vytvořit optimální podmínky k rozvoji osobnosti každého dítěte, k učení i ke komunikaci s ostatními a pomoci mu, aby dosáhlo co největší samostatnosti. Při vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami učitelky zahrnují do svých vzdělávacích strategií podpůrná opatření I. - V. stupně. S dětmi s přiznanými podpůrnými opatřeními I. stupně pracují učitelky podle Plánu pedagogické podpory, s dětmi s přiznanými podpůrnými opatřením od druhého stupně podle Individuálního vzdělávacího plánu zpracovaného na základě doporučení ŠPZ.

Plán pedagogické podpory

je nástrojem podporujícím práci pedagogů s dětmi v prvním stupni podpůrných opatření. Cílem je formulovat pozorované obtíže a zaměřit pozornost na hledání možných intervencí v oblasti forem a metod vzdělávání, organizace vzdělávání, hodnocení a používání pomůcek. Předpokladem je, že pedagogové sledují účinnost zvolených postupů a následně se, na základě realizované pedagogické diagnostiky a využívání podpůrných opatření, která jsou škole běžně dostupná, rozhodují o způsobu další práce s dítětem. Pedagogická strategie se bude ověřovat po dobu 3 měsíců. V tomto období vyhodnocují pedagogové, zda jsou poskytovaná podpůrná opatření dostatečně účinná, tedy zda pro práci s dítětem jsou pedagogické postupy dostačující, nebo zda je nutná spolupráce s poradenskými pracovníky. Pokud se nepodaří do té doby ovlivnit průběh vzdělávání, je zákonnému zástupci dítěte doporučeno, aby s dítětem navštívil školské poradenské zařízení.

Pedagogická podpora přichází v úvahu ve třech oblastech:

• odchylky v oblasti výkonu - je nutno zjistit, zda se jedná o snížené schopnosti nebo o zanedbané dítě
• problémy v oblasti chování
• problémy v oblasti citové reaktivity - objevují se nejasnosti a nepředvídatelnosti reakcí, ale i problémy s vrstevnickou skupinou

Východiska pro nastavení podpory

pozorování dítěte, rozhovor s dítětem či jeho zákonným zástupcem, ústní prověřování znalostí a dovedností, analýza procesů, výkonů a výsledků činnosti, portfolio dětských prací, analýza dosavadního pedagogického přístupu. Pedagogové postupují na základě pedagogické či speciálně pedagogické diagnostiky. Prostředkem podpory I. stupně je individualizovaná pomoc učitelky. Do spolupráce se snaží zapojit rodiče dítěte. Základní podmínkou je vhodná strategie jednání s rodiči.

Mezi nejčastěji využívané diagnostické situace patří mimo jiné hra a kresba.

Hra

Hra je nejpřirozenější aktivitou dítěte předškolního věku, která odráží stav vývoje dítěte. Hra jako diagnostická situace může vzniknout spontánně nebo záměrně. Využití hry pro diagnostické účely (podle Poláškové a Vítkové):

• charakter hry - sledujeme, zda převládá forma činnosti či obsah, ukazuje na celkový stupeň rozumového vývoje;
• odraz skutečnosti - informuje o vnímání, představách a pozorování dítěte, o tom, jakou má dítě paměť, fantazii, jaké jsou vztahy k rodině a okolí, vztahy rodiny k dítěti;
• úmyslná pozornost - délka soustředění na hru;
• úroveň motoriky - podle obratnosti při manipulaci s hračkami usuzujeme na úroveň rozvoje hrubé a jemné motoriky;
• úroveň řečového projevu - výslovnost, výrazovost, schopnost dorozumět se s ostatními, rozsah slovní zásoby;
• úroveň společenského chování - základní návyky, pozdrav, poděkování, omluva apod.;
• citové zaujetí - jak dítě hru prožívá;
• volní projevy a povahové rysy - zda se umí prosadit, nebo je bojácné, ctižádostivé, neurotické, netrpělivé, zda se umí podřídit autoritě, zda umí přijmout trest apod.;
• zájmy dítěte - o které hračky má zájem, jak s nimi zachází, zda hru a hračky střídá nebo si hraje jen s jedním typem hraček apod.;
• lateralita - v souvislosti se sledováním jemné motoriky;
• funkce smyslových orgánů - zrak, sluch, hmat, čich, chuť.

Kresba

Situaci můžeme navodit zadáním určitého námětu ke kreslení, nebo se situace vyvine sama na základě spontánní chuti dětí kreslit.

Situace kresby nabízí ke sledování tyto možnosti:

• téma, které dítě zvolilo - ukazuje na zájmy dítěte, přání, na to, co ho trápí apod., dítě zpravidla kresbu komentuje, proto můžeme využít i výpověď dítěte k obrázku;
• provedení kresby - hodnotíme z obsahového i formálního hlediska;
• kolektivní kreslení - společný obraz na velké ploše - je možno sledovat vztahy ve skupině, úlohu vedoucího skupiny, kdo se podřizuje, kdo stojí na okraji skupinového dění, prosazování zájmů, úroveň společenského chování, trpělivost, vytrvalost při práci, délku soustředění, úroveň spolupráce s ostatními apod.

Oblasti pedagogické podpory

Oblast jemné motoriky: činnosti, které vedou k rozvoji koordinace a rychlosti pohybů horních končetin. Hodnotíme, co dítě dovede postavit, způsob provedení, souhyby, spolupráci obou rukou, lateralitu, kvalitu a dokonalost úchopů, přesnost cílených pohybů

nabízené činnosti: konstrukce z kostek a různých skládaček (lego, puzzle apod.), práce s drobným materiálem (např. korálky), kresba, modelování, vystřihování, nalepování a jiné výtvarné techniky, různé pracovní činnosti.

Oblast hrubé motoriky: činnosti, které vedou k rozvoji pohybů celého těla včetně lokomoce a pohybů velkých svalových skupin.

nabízené činnosti: pohybové hry s jednoduchými pravidly, hry a cviky rozvíjející příslušné svalové skupiny, zařazování činností k rozvoji lokomočních pohybů v průběhu dne.

Oblast grafomotoriky a kresby: v této oblasti sledujeme, jak dítě prostřednictvím kresby vyjadřuje své myšlenky, city a přání.

nabízené činnosti: obkreslování předloh, kresba lidské postavy, grafomotorická cvičení.

Oblast sebeobsluhy: činnosti, které vedou k rozvoji sebeobslužných činností jednak ve stravování (stolování, přijímání potravy, pití), dále hygieny (mytí, samostatnost při používání toalety, udržování čistoty apod.) a oblékání, obouvání, úpravy zevnějšku.

Sociální a citová oblast: pomoc a podpora dítěte v rozvoji schopnosti utvářet a pěstovat mezilidské vztahy a rozvíjet vztahy se sociálním okolím jako podmínky pro začlenění dítěte do společnosti. Zaměříme se na rozvoj sebevědomí, schopnosti podřídit se autoritě, ukázněnosti, vztahů k ostatním lidem, slušného chování na veřejnosti.

V oblasti citové sledujeme aktuální citové projevy (vyrovnanost - nevyrovnanost, spontánnost, impulzivitu), převažující emoční ladění (labilitu nálad - vyrovnanost, převládající pozitivní - negativní ladění), celkovou úroveň citového vývoje, lásku k prostředí a k rodině (přirozenost citů, strojenost, opravdovost, přehánění, zdrženlivost, chladnost) a estetické cítění (uspořádání prostředí, vkus).

nabízené činnosti: společné hry, při kterých jsou přesně stanovena zvládnutelná a srozumitelná pravidla, spontánní a tematické kresby, dostatek neřízených činností a pohybového uvolnění.

Rozumové schopnosti: u deficitů v oblasti myšlení je častým doprovodným jevem změna reaktivity, zvýšená unavitelnost, porucha koncentrace pozornosti a s ní spojená nižší úroveň paměti, zejména v oblasti vštipování nových poznatků. Objevuje se snížená schopnost orientace v prostředí, představivost je chudá, jednotvárná a nepřesná v důsledku nestálé pozornosti a aktivního útlumu.

nabízené činnosti: hry na rozvoj myšlenkových operací:

•  analýzy (manipulace a experimentování s předměty, které vedou k chápání podstatných znaků, vlastností, vzájemných souvislostí a vztahů, třídění podle tvaru, velikosti, barvy apod., záměrná manipulace - tvoření skupin apod., postupné zobecňování znalostí).
• syntézy (skládání jednoduchých předmětů ze dvou částí, skládání jednoduchých obrázků zrcadlově ze dvou částí, skládání obrázků z více částí s rovnými okraji, skládání obrázků z více částí se šikmými či různě tvarovanými okraji - puzzle, skládání částí do celku).
• analyticko-syntetické činnosti (popletené obrázky, obrázky s tajenkou, hledání rozdílů na zdánlivě stejných obrázcích).

hry a činnosti zaměřené na logiku a postřeh: doplnění obrázku známých předmětů, u kterých je vynechána určitá část, seřazení obrázků podle dějového sledu, sestavení obrázku nepravidelně rozstříhaného, sestavení tvarů z kostek podle předlohy, roztřídění tvarů do dvojic různých symbolů nebo geometrických tvarů atd.

Oblast verbálních schopností: v oblasti verbálních schopností je třeba se zaměřit jednak na formální stránku řeči, která se týká výslovnosti, artikulační obratnosti, plynulosti, tempa řeči, fonace atd. a na obsahovou stránku řeči, která je tvořena schopností formulovat vlastní myšlenky na základě rozsahu slovní zásoby, úrovni osvojení pravidel gramatiky, syntaxí apod. Zaměřujeme se rovněž na pasivní slovní zásobu, která se projevuje v pochopení slovních příkazů, úkolů a otázek, tedy v reakci na výzvy, pochopení slovního výkladu a jeho zpětné reprodukce atd.

nabízené činnosti: při všech činnostech poskytování dobrého mluvního vzoru, podněcování chuti dítěte komunikovat, rozvíjet slovní zásobu dítěte.

Hry zaměřené na popis obrázků, správné řazení dějových obrázků, hry na rozvoj sluchové a zrakové percepce, hry na rozvoj schopnosti sluchové diferenciace, rytmická cvičení, hry na rozvoj plošné i prostorové orientace apod.

Hyperaktivní dítě (ADHD, ADD): jedná se odchylku v oblasti aktivační úrovně. Neklid se může projevovat dvojím způsobem:

1) neklid v oblasti chování (nadměrná pohyblivost)

2) neklid v oblasti prožívání (vnitřní napětí - úzkostnost, horší soustředění, pohybový neklid, který je často projevem odreagování na psychické napětí)

nabízené činnosti: situace, které přispívají k eliminaci neklidu, zejména důslednost a dodržování stanovených pravidel, jejich stabilita a spolehlivost (zvládnutí těchto požadavků je pozitivně hodnoceno a takové hodnocení posiluje jistotu dítěte), situace, které mají jasný, srozumitelný a dodržovaný řád.

Nastavování podpůrných opatření je podrobně rozpracováno v Metodice pro nastavování podpůrných opatření ve školách ve spolupráci se školskými poradenskými zařízeními.

Individuální vzdělávací plán dítěte se speciálními vzdělávacími potřebami vzdělávaného podle § 16 zákona 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Tvorba Individuálního vzdělávacího plánu dítěte se speciálními vzdělávacími potřebami je v souladu s vyhláškou 27/2016 Sb. a Zákona 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů (§ 16 Podpora vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a § 18 Individuální vzdělávací plán).

Individuální vzdělávací plán zpracovává škola, vyžadují-li to speciální vzdělávací potřeby dítěte. Individuální vzdělávací plán se zpracovává na základě doporučení školského poradenského zařízení a žádosti zákonného zástupce dítěte.  Individuální vzdělávací plán je závazným dokumentem pro zajištění speciálních vzdělávacích potřeb dítěte, přičemž vychází ze školního vzdělávacího programu a je součástí dokumentace dítěte ve školní matrice. Individuální vzdělávací plán obsahuje údaje o skladbě druhů a stupňů podpůrných opatření poskytovaných v kombinaci s tímto plánem, identifikační údaje dítěte a údaje o pedagogických pracovnících podílejících se na vzdělávání dítěte.

V individuálním vzdělávacím plánu jsou dále uvedeny zejména informace o:

•     úpravách obsahu vzdělávání dítěte,

•     časovém a obsahovém rozvržení vzdělávání,

•     úpravách metod a forem vzdělávání dítěte

•     případné úpravě výstupů ze vzdělávání dítěte

Individuální vzdělávací plán dále obsahuje jméno pedagogického pracovníka školského poradenského zařízení, se kterým mateřská škola spolupracuje při zajišťování speciálních vzdělávacích potřeb dítěte. Individuální vzdělávací plán je zpracován nejpozději  do 1 měsíce ode dne, kdy škola obdržela doporučení a žádost zákonného zástupce dítěte. Individuální vzdělávací plán může být doplňován a upravován v průběhu celého školního roku podle potřeb dítěte. Zpracování a provádění individuálního vzdělávacího plánu zajišťuje ředitel školy. Individuální vzdělávací plán se zpracovává ve spolupráci se školským poradenským zařízením a zákonným zástupcem dítěte.

Mateřská škola seznámí s individuálním vzdělávacím plánem všechny pedagogy a současně  zákonného zástupce dítěte, který tuto skutečnost potvrdí svým podpisem. Poskytování vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu lze pouze na základě písemného informovaného souhlasu zákonného zástupce dítěte podle § 16 odst. 1.

Školské poradenské zařízení ve spolupráci se školou sleduje a nejméně jednou ročně vyhodnocuje naplňování individuálního vzdělávacího plánu a poskytuje dítěti, zákonnému zástupci dítěte a škole poradenskou podporu. V případě nedodržování opatření uvedených v individuálním vzdělávacím plánu informuje o této skutečnosti ředitele školy. Pro změny v individuálním vzdělávacím plánu se použijí obdobně ustanovení týkající se zpracování individuálního vzdělávacího plánu, seznámení s ním, poskytování vzdělávání podle něho a vyhodnocování jeho naplňování.

Vzdělávání nadaných žáků

Probíhá podle zákona 561/2004 Sb. ( § 17 Vzdělávání nadaných dětí, žáků a studentů ) a vyhlášky 27/2016 (§ 27 Nadaný a mimořádně nadaný žák)

Za nadané dítě se považuje především dítě, které při adekvátní podpoře vykazuje ve srovnání s vrstevníky vysokou úroveň v jedné či více oblastech rozumových schopností, v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech.

Za mimořádně nadané dítě se považuje především dítě, jehož rozložení schopností dosahuje mimořádné úrovně při vysoké tvořivosti v celém okruhu činností nebo v jednotlivých oblastech rozumových schopností, v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech. Zjišťování mimořádného nadání včetně vzdělávacích potřeb dítěte provádí školské poradenské zařízení ve spolupráci se školou, která dítě vzdělává. Pokud se nadání dítěte projevuje v oblastech pohybových, manuálních nebo uměleckých dovedností, vyjadřuje se školské poradenské zařízení zejména ke specifikům dětské osobnosti, která mohou mít vliv na průběh jeho vzdělávání, a míru  nadání dítěte zhodnotí odborník v příslušném oboru, jehož odborný posudek zákonný zástupce dítěte školskému poradenskému zařízení poskytne.

Individuální vzdělávací plán mimořádně nadaného žáka

upravuje § 28 Vyhlášky 27/2016).

Vzdělávání mimořádně nadaného dítěte se může uskutečňovat podle individuálního vzdělávacího plánu, který vychází ze školního vzdělávacího programu školy, závěrů psychologického a speciálně pedagogického vyšetření a vyjádření zákonného zástupce dítěte. Individuální vzdělávací plán je závazným dokumentem pro zajištění vzdělávacích potřeb mimořádně nadaného dítěte a je součástí dokumentace dítěte ve školní matrice.

Individuální vzdělávací plán obsahuje:

•     závěry doporučení školského poradenského zařízení,

•     závěry psychologického a speciálně pedagogického vyšetření a pedagogické diagnostiky, které blíže popisují oblast, typ a rozsah nadání a vzdělávací potřeby mimořádně nadaného dítěte, případně vyjádření registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost,

•     údaje o způsobu poskytování individuální pedagogické, speciálně pedagogické nebo psychologické péče mimořádně nadanému dítěti,

•     vzdělávací model pro mimořádně nadané dítě, údaje o potřebě úprav v obsahu vzdělávání dítěte, časové a obsahové rozvržení vzdělávání, volbu pedagogických postupů, způsob zadávání a plnění úkolů,

•     seznam doporučených učebních pomůcek a materiálů,

•     určení pedagogického pracovníka školského poradenského zařízení, se kterým bude škola spolupracovat při zajišťování péče o mimořádně nadané dítě,

•     personální zajištění úprav a průběhu vzdělávání mimořádně nadaného dítěte,

•     určení pedagogického pracovníka školy pro sledování průběhu vzdělávání mimořádně nadaného dítěte a pro zajištění spolupráce se školským poradenským zařízením.

Individuální vzdělávací plán je zpracován nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy škola obdržela doporučení. Individuální vzdělávací plán může být doplňován a upravován v průběhu školního roku. Zpracování a provádění individuálního vzdělávacího plánu zajišťuje ředitel školy. Individuální vzdělávací plán se zpracovává ve spolupráci se školským poradenským zařízením, případně školským zařízením, a zákonným zástupcem dítěte.

Mateřská škola seznámí s individuálním vzdělávacím plánem všechny pedagogy a  současně zákonného zástupce dítěte, který tuto skutečnost potvrdí svým podpisem. Poskytování vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu lze pouze na základě písemného informovaného souhlasu zákonného zástupce dítěte. Školské poradenské zařízení ve spolupráci se školou sleduje a nejméně jednou ročně vyhodnocuje naplňování individuálního vzdělávacího plánu a poskytuje zákonnému zástupci dítěte a škole poradenskou podporu. V případě nedodržování opatření uvedených v individuálním vzdělávacím plánu informuje o této skutečnosti ředitele školy. Pro změny v individuálním vzdělávacím plánu se použijí obdobně ustanovení týkající se zpracování individuálního vzdělávacího plánu, seznámení s ním, poskytování vzdělávání podle něho a vyhodnocování jeho naplňování.

Evaluační systém

V horizontu dvou let bude vždy vypracováno vlastní hodnocení (autoevaluace) školy, které bude obsahovat tyto oblasti:

1) Podmínky vzdělávání:

a) personální podmínky – předpoklady pro výkon učitele MŠ (§ 3 a § 6 zákona č. 563/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů), pracovní smlouvy, platové výměry, náplně práce, absence a nemocnost pracovníků, zastupování, hodnocení pracovníků včetně stanovení kritérií pro hodnocení, další vzdělávání, návrhy na ocenění pracovníků.

b) materiální podmínky – budova (technický stav, zateplení, bezbariérovost, místnosti – třídy, sborovna, ředitelna, ložnice, chodby, šatny, další prostory…, vytápění, osvětlení, větrání, stravování, úklid, zabezpečení …), hřiště, zahrada, přístupové komunikace, parkoviště, knihovna, hry, pomůcky, internet.

2) Školní vzdělávací program:

Soulad ŠVP PV s RVP PV,  přiměřenost cílů vzdělávání, klíčové kompetence v ŠVP, Péče o děti se speciálními vzdělávacími potřebami a děti nadané,  Učitelky znají a pracují dle ŠVP,  zveřejnění ŠVP na přístupném místě ( § 5 odst. 3 školského zákona),  třídní vzdělávací program.

3) Dokumentace školy:

Školní řád mateřské školy, doklady o přijímání dětí, kniha úrazů, školní matrika, plány pedagogické podpory a individuální vzdělávací plány, záznamy z jednání pedagogických rad, provozní řády,  zápis k předškolnímu vzdělávání, rozhodnutí ředitele o přijetí, další dokumentace – personální,  BOZP, požární ochrana.

4) Průběh vzdělávání:

metody vzdělávání, rozvrh činností, hodnocení dětí – formativní hodnocení, sebehodnocení dětí,  Využívání her, pomůcek, komunikace učitelek s dětmi, střídání činností, péče o děti se speciálními vzdělávacími potřebami a děti nadané, využití podpůrných opatření, motivace dětí, zpracování a realizace integrovaných bloků.

5) Kultura školy, klima, komunikace:

Komunikace mezi vedením školy a učiteli,  Vzájemná komunikace mezi učiteli, komunikace mezi školou a zákonnými zástupci, vztahy mezi dětmi, komunikace se zřizovatelem, komunikace s  ústavy, školskými poradenskými zařízeními, lékaři, logopedy, OSPOD, sponzory, mateřskými školami, základními školami, Policií ČR ….., webové stránky školy, Úřední deska,  životospráva, jídelníčky.

6) Řízení školy:

• – plány činnosti školy (dlouhodobé, roční, měsíční, týdenní).

Organizace školy – organizační struktura, delegování pravomocí, přenos informací uvnitř školy, archivace dokumentů a dat.

Vedení lidí – týmová práce, komunikace, poskytování zpětné vazby, podpora učitelů při zavádění změn, vedení začínajících učitelů, hospitace, kritéria pro hodnocení pracovníků.

• –  lidské zdroje, materiální zdroje.

Opatření z vlastního hodnocení školy.

Opatření k výstupům vnějšího hodnocení a kontrol.

Ukládání materiálů v písemné a elektronické podobě.

7) Výsledky vzdělávání

Plnění cílů vzdělávání, utváření klíčových kompetencí dětí, Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí nadaných, informace o pokrocích dítěte, pedagogická diagnostika jednotlivých dětí, průběžné hodnocení dětí, školní zralost, připravenost na základní školu

Plán autoevaluace je přílohou ŠVP PV.                    

Zpracovala: Švandová Vlasta  1.9.2017