ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PŘEDŠKOLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍPROGRAM MATEŘSKÉ ŠKOLY JABLONEC NAD JIZEROU

Identifikační údaje o mateřské škole

Mateřská škola Jablonec nad Jizerou, Letná 439, 512 43, kraj Liberecký, okres Semily

 Telefon: 481 591 214, 481 591 108

Zřizovatel: město Jablonec nad Jizerou, Jablonec nad Jizerou 277, 512 43

Telefon: 481 591 922
Kapacita: 50 dětí

Ředitel: Mgr. Miroslav Kobr

Zástupce ředitele pro mateřskou školu: Bc. Vlasta Švandová

Zpracovatel ŠVP PV: Bc. Vlasta Švandová

Platnost ŠVP PV od: 1.9.2017

Č.j. 17/2017

          Obecná charakteristika školy

Mateřská škola je součástí sdružení tří škol: Základní školy, Mateřské školy a Základní umělecké školy.

Budova mateřské školy je umístěna v klidné části obce, prostředí těsně spjatém s přírodou. Ze dvou stran je  les. Před budou je zahrada mateřské školy, která je tvořena třemi plochami terasovitě umístěnými nad sebou. Tyto plochy jsou využity jako hřiště. Postupně se podařilo vybavit je dřevěnými herními prvky jako jsou houpačky, lezecká stěna, skluzavky, lavičky, naučné tabule a palisády. Na hřišti, které je nejblíže mateřské školy je umístěn bazén a trampolína. Zahrada je vybudovaná jako učební pomůcka, která je využívaná k plnění cílů školního vzdělávacího plánu environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty. Jedná se o bylinkové záhony, ovocné stromy a keře.

            Samotná budova mateřské školy prošla v roce 2012 rekonstrukcí. Byla vyměněna okna a celá budova byla zateplena. Fasáda je ve dvou odstínech oranžové barvy a působí velmi estetickým dojmem. Mateřská škola má tři podlaží. V prvním podlaží se nachází hlavní vstup. Ve vestibulu u hlavního vchodu jsou pravidelně vystavovány výtvarné práce dětí. Ve druhém podlaží je umístěna třída Berušek určena mladším dětem, šatna a sociální zařízení pro děti. Dále pak kancelář učitelek a ředitelna. Vybavení třídy je laděno do červené barvy – závěsy, židličky, okraje stolečků, dětská sedací souprava, skříňky na hračky. Linolea ve třídách a šatnách mají vzor dřevěné podlahy. Koberec v herně Berušek je světle oranžové barvy. Třída, šatna a sociální zařízení pro starší děti – Sluníčka je umístěna ve třetím podlaží. Nábytek je barevně laděn do oranžové a zelené barvy. Koberec v herně je tmavší oranžové barvy. Stěny na chodbách a šatnách zdobí malby pohádkových postaviček a dětské výtvarné práce. Výrazným prvkem jsou balkony na čelní straně budovy. Jsou umístěny po celé délce obou tříd a heren. Jsou využívány např. při méně příznivém počasí pro pobyt venku nebo pro odpolední zájmovou činnost v teplém počasí.

            Škola byla postavena v roce 1978. Původně se skládala ze dvou základních budov, ve kterých byla čtyři oddělení pro 120 dětí. Od roku 1992 je v druhé budově základní umělecká škola.

I. část

Podmínky vzdělávání

1. VĚCNÉ PODMÍNKY

Mateřská škola má dostatečně velké prostory a takové prostorové uspořádání, které vyhovuje nejrůznějším skupinovým i individuálním činnostem dětí. Každá třída má dvě části – herna  má podlahovou plochu pokrytou kobercem (využívána k hrám, tělovýchovným chvilkám, hudebně pohybovým činnostem, odpočinku apod.), druhá část má podlahovou plochu pokrytou linoleem a je vybavena stolečky a židličkami (využívána ke stravování, výtvarným činnostem apod.). Vybavení, nábytek, tělocvičné nářadí, vybavení pro odpočinek i zdravotně hygienické zařízení je přizpůsobeno antropometrickým požadavkům, odpovídá počtu dětí a je zdravotně nezávadné.

Vybavení hračkami, didaktickými pomůckami, náčiním a materiály je dostatečné a bude i nadále průběžně obnovováno a doplňováno a všemi pedagogickými pracovníky plně využíváno.

Na výzdobě interiéru se budou i nadále podílet děti vlastními výtvory a výkresy. Všechny vystavené práce jsou přístupné rodičům (nejen na chodbách a v šatnách, ale i ve třídách).

Zahrada navazuje bezprostředně na budovu mateřské školy. Zařízení zahrady bylo obnoveno. Nevyhovující a zastaralé průlezky byly odstraněny a byly nahrazeny novými herními prvky ze dřeva. Celá zahrada je vybavena v přírodním stylu. Zřizovatel, město Jablonec nad Jizerou se zapojil do projektu ministerstva životního prostředí Přírodní hřiště.

2. ŽIVOTOSPRÁVA

Dětem je poskytována plnohodnotná a vyvážená strava. Je dodržována zdravá technologie přípravy pokrmů a nápojů. Děti mají stále k dispozici ve třídě dostatek tekutin a hrníček na jedno použití.

Žádné dítě nebude v žádném případě nuceno násilně do jídla.

Pravidelný denní rytmus je dán organizací dne, která je součástí vnitřního řádu mateřské školy. Organizace dne se dle potřeby může přizpůsobit aktuálnímu stavu a přání dětí. Hlavním našim cílem je SPOKOJENOST dětí.

Pobyt venku je uskutečňován denně, lze ho vynechat jen v případě extrémně nepříznivých klimatických podmínek.

Pedagogičtí pracovníci dbají na zařazování dostatečného množství pohybových aktivit během dne (tělovýchovné chvilky, spontánní pohyb v herně, pobyt venku, sezónní sportovní činnosti)

3. PSYCHOSOCIÁLNÍ PODMÍNKY

Naším cílem je vytvořit v mateřské škole sympatizující a přijímací prostředí, při čemž pedagogičtí pracovníci respektují potřeby dětí, neúměrně je nezatěžují a neneurotizují je spěchem. Nově příchozím dětem je umožněno se dostatečně dlouhou dobu adaptovat na nové prostředí ve spolupráci s rodiči (první návštěvy společně s maminkou apod.).

Učitelky ke všem dětem v mateřské škole přistupují rovnocenně, žádné z dětí nesmí být zvýhodňováno či znevýhodňováno, podceňováno či zesměšňováno.

Styl, jakým jsou děti vedeny je podporující, projevuje se vstřícnou komunikací učitelky s dítětem.

Nepřípustné je podporování nezdravé soutěživosti dětí, zbytečné manipulování či organizování.

Děti musí dostávat jasné a srozumitelné pokyny, v mateřské škole se musí cítit bezpečně a jistě.

Učitelka podporuje dětská přátelství a nenásilně je ovlivňuje prosociálním směrem (prevence šikany).

                4)   ORGANIZACE

Veškeré plánování musí vycházet z potřeb a zájmů dětí. Organizace dne dle potřeby přizpůsobuje potřebám dětí s ohledem na jejich možnosti.

Učitelky se v průběhu dne plně věnují dětem a jejich výchově a vzdělávání.

Veškeré aktivity jsou organizovány tak, aby děti měly možnost pracovat svým tempem a byly podněcovány k vlastní aktivitě.

Poměr spontánních a řízených aktivit v denním programu je vždy vyvážený a provázaný v poměru odpovídajícímu potřebám a možnostem předškolního dítěte.

Při plánování a realizaci všech činností jsou zajištěny vhodné materiální podmínky.

               5) ŘÍZENÍ MATEŘSKÉ ŠKOLY

Povinnosti, pravomoci a úkoly všech pracovníků školy jsou jasně vymezeny pracovním řádem. S náplní práce budou všichni pracovníci znovu seznámeni na první provozní poradě.

Snahou zástupkyně ředitele pro MŠ bude vytvoření kvalitního týmu pedagogických pracovníků, kteří se aktivně účastní na rozhodování o zásadních otázkách týkajících se mateřské školy. V průběhu minulých školních roků se viditelně zlepšily vztahy pedagogického a provozního personálu.

Na tvorbě ŠVP PV se podílejí všichni členové pedagogického týmu, soustavně jej doplňují a rozšiřují.

Je třeba, aby evaluační činnosti byly smysluplné a z výsledků byly vyvozovány závěry pro další práci.

Mateřská škola bude spolupracovat se základní školou, základní uměleckou školou, zřizovatelem, PPP, MÚ Jilemnice – oddělením péče o dítě a dalšími organizacemi v místě mateřské školy (TJ Sokol, SDH apod.).

               6)   PERSONÁLNÍ A PEDAGOGICKÉ ZAJIŠTĚNÍ

Všichni pedagogičtí pracovníci mateřské školy mají předepsanou odbornou kvalifikaci. Pedagogové se soustavně sebevzdělávají  - studiem odborné literatury a odborných časopisů, právních předpisů a vnitřních školních norem. Systematické vzdělávání pedagogického personálu:

Zdeňka Šablaturová, Blažena Szabová, Vlasta Švandová, Marie Kobrová – se v průběhu školního roku účastní vzdělávacích seminářů, které si zvolí dle aktuální nabídky především CVLK.

Logopedická péče je zajišťována logopedickou asistentkou Bc. Vlastou Švandovou pod supervizí klinických logopedek Mgr. Nadi Pilařové a Mgr. Kateřiny Šírové, působících v MMN v Jilemnici.

                7)   SPOLUÚČAST RODIČŮ

Trvalou snahou bude vytvářet potřebnou důvěru mezi rodiči a mateřskou školou, snažit se řešit všechny problémy společně, chápat postoje rodičů, přiblížit se k rodinnému prostředí.  Vždy na začátku školního roku se koná informativní schůzka, na které jsou rodiče podrobně seznámeni se školním řádem mateřské školy a děním ve škole po celý rok.

Rodiče budou průběžně informováni o prospívání a individuálních pokrocích dítěte. Mají možnost domluvit si schůzku s učitelkami nebo zástupkyní ředitele pro MŠ.

Rodiče se mohou podílet na dění v mateřské škole, pokud projeví zájem, mohou se spolupodílet při plánování programu mateřské školy. Pro rodiče jsou pravidelně pořádány vánoční výtvarné dílny, jsou zváni na vánoční besídky a besídky ke Dni matek spojených s odpoledním posezením a občerstvením. Tradičně jsou rodiče zváni na slavnostní rozloučení školáčků s mateřskou školou.

Organizace vzdělávání

V mateřské škole jsou v současné době dvě třídy. I. třída – třída Berušek je pro děti ve věku 2 – 5 let. V této třídě s dětmi pracuje jeden školní rok Vlasta Švandová a Blažena Szabová dle TVP, zpracovaným učitelkami, další školní rok pracují tyto učitelky ve třídě Sluníček. II. třída -  třída Sluníček je pro děti ve věku 4 – 6 (7) let. V této třídě s dětmi pracuje jeden školní rok Zdena Šablaturová a Marie Kobrová dle TVP, rovněž zpracovaným  učitelkami, další školní rok pracují ve třídě Berušek. Učitelky se pravidelně každý školní rok střídají

Charakteristika školního vzdělávacího programu

Naším cílem je vytvořit mateřskou školu s vysokou úrovní pedagogického přístupu ke vzdělávání dítěte, příjemným klimatem a s hodnotným zázemím pro rodinu. Podstatná je pro nás individualita dítěte, věkové i osobnostní zvláštnosti, jeho rodinné zázemí. Pracujeme s dítětem od prvního do posledního dne jeho pobytu v mateřské škole, jsme jeho partnery a průvodci. Učíme ho komunikovat, jednat samostatně a bezpečně ve všech sociálních situacích. U mladších dětí chceme především doplňovat rodinnou výchovu a v úzké vazbě na ni zajistit prostředí s dostatkem  mnohostranných a přiměřených podnětů a zdrojem spolehlivých základů do života i vzdělávání. Starší děti budou individuálně vedeny k dovednostem, které jim zajistí předpoklady pro pokračování ve vzdělání tím, že za všech okolností budou maximálně podporovány individuální rozvojové možnosti dítěte a umožňováno tak každému dítěti dospět k optimální úrovni osobnostního rozvoje a učení.

Předškolní vzdělávání má usnadňovat dítěti jeho další životní i vzdělávací cestu. Ke splnění tohoto úkolu je nutno rozvíjet osobnost dítěte, podporovat jeho tělesný rozvoj a zdraví, napomáhat mu v chápání okolního světa i učit dítě žít ve společnosti ostatních, přibližovat mu hodnoty touto společností uznávané.

ŠVP se snaží maximálně přizpůsobovat vývojovým fyziologickým, kognitivním, sociálním a emocionálním potřebám dětí předškolního věku. Možnosti a rozvojové předpoklady dětí jsou kriteriem pro uplatnění vhodných metod práce.

Metoda prožitkového učení je založena na přímých zážitcích dítěte, spontánních aktivitách, podporuje dětskou zvídavost a radost dítěte z učení  především formou dětské hry. Prožitkové učení zahrnuje vlastní iniciativu toho, kdo se učí. I když podnět přichází zvnějšku, pocit objevování, uchopení, porozumění vychází zvnitřku osobnosti. Tím, že učící se proniká do problému, nalézá řešení, pojmenovává co se dověděl, nachází smysluplnost získaného poznatku a této dovednosti pro život, pociťuje uspokojení, ovlivňuje své chování, postoje, někdy i změnu vlastní osobnosti. Naší snahou je poskytnout dětem prostřednictvím vzdělávací nabídky co nejvíce prožitků z reálného prostředí, které je obklopuje. Tvorbě integrovaného bloku vždy předchází promyšlení a stanovení určitých aktivit. Přímé pozorování věcí, dějů či jevů je pro děti nezastupitelné. Realizaci bloků volíme s ohledem na aktuální situaci v reálném prostředí a jejich časové trvání je podle síly prožitku zájmu a množství podnětů. Metodu kooperativního učení hrou a činnostmi zařazujeme s ohledem na schopnost dětí pracovat v malých skupinách či dvojicích. Předpokladem pro zvládnutí této metody je schopnost dítěte dodržovat dohodnutá pravidla. Pravidel nemusí být mnoho, ale musí se dodržovat. Pro přijetí a následné respektování pravidel je vhodné, aby se na jejich vytváření děti samy podílely. Dalším předpokladem je schopnost mít zodpovědnost za práci v týmu, porozumět a respektovat odlišné názory, zkušenosti a potřeby druhých a komunikační dovednosti – vyjádřit se, naslouchat a diskutovat. Z těchto důvodů je tato metoda uplatňována především u dětí starších. Při práci ve dvojicích je snadnější poznat, které dovednosti dětem chybí,

nežli při práci ve skupinách. Na nich pak cíleně a systematicky pracujeme (např. formulovat myšlenky a sdílet je ve dvojici, naslouchat, reagovat na názory i nesouhlasné apod.). Podstatné pro zavádění práce v malých skupinách je důležité, na jaké úrovni jsou vztahy mezi dětmi ve třídě a sociální a komunikační dovednosti, které jsou pro práci ve skupinách potřebné. Významnou metodou je spontánní sociální učení založené na principu nápodoby vhodných postojů a vzorů chování. Sociální učení je považováno za psychologický mechanismus socializace. Lze jej definovat jako osvojování si komplexních způsobů chování a jednání přiměřených určité sociální situaci. Naším cílem je seznámit děti se sociálními postoji, hodnotami a různými sociálními rolemi. Základní formy sociálního učení jsou sociální posilování, imitace (nápodoba) a identifikace.  Sociální posilování pro nás znamená určité žádoucí chování dítěte sociálně oceňovat a opakováním je upevňovat. Nápodobou (imitací) je míněno chování, které dítě přebírá, protože je k němu motivujeme. Učení identifikací má mnohé společné rysy s učením nápodobou. Opět jde o situaci, kdy dítě přejímá chování druhého člověka jako celku. Identifikace znamená ztotožnění a přejímání chování je způsobeno citovým vztahem nebo obdivem k určité autoritě, kterou dítě napodobuje, protože by chtěl být jako ona. Zde je velmi důležitý vzor chování veškerých dospělých, se kterými přichází dítě v mateřské škole do styku.

Nabízena je didakticky zacílená činnost pedagogem přímo nebo nepřímo motivovaná – tyto činnosti mohou probíhat v menší skupině nebo individuálně.

Vzdělávaní dětí od 2 do 3 let: v oblasti  Dítě a jeho tělo se zaměřujeme na plnění těchto cílů: na účelně vybrané pohyby těla s intenzivními účinky na posílení zdravého růstu kostry, svalů, na pohyblivost kloubů a páteře, které vytvářejí předpoklady pro správné držení těla. Jedná se o přirozené pohybové činnosti, činnosti lokomoční. Chůze by se měla stát v každém prostředí stabilní, krok pravidelný se souhybnými pohyby paží, držení těla co možná nejvyrovnanější. Vytváříme předpoklady pro podřízení kroku udávanému tempu. Dále  pro chůzi slalomovou, chůzi s překračováním, výstup do schodů a sestup z nízkých překážek. U běhu je třeba automatizovat správné návyky – zapojit paže, zdokonalovat harmonický pohyb celého těla při běhu, vedeme děti k pohotovému rozběhu, běhu k danému cíli, běhu od mety k metě. Opakováním krátkodobého běhu zvyšujeme zdatnost a vytrvalost dětského organismu. Skok je vydatným cvičením povzbuzujícím dynamickou sílu odrazu a cvičení obratnosti. Cílem je rozvíjet dovednost odrazu ze stoje, nácvik skoku obounož i jednonož na místě i do dálky z místa. Seskok z vyšší roviny je prostředkem k nácviku překovávání strachu. Lezení má posilující význam. Jako cvičení pohyblivosti páteře napomáhá k rozvoji zádových svalů. Cílem je zdokonalování dovednosti lezení „po čtyřech“ a plížení, zvládání bezpečného překonávání překážek přelezením nebo podlezením. Zaměřujeme se také na upevňování dovednosti základních akrobatických postojů a poloh, zdokonalování přesnosti a plynulosti provádění jednotlivých cviků. Rovněž poskytujeme dětem možnost rytmicky se uplatnit volbou vhodného rytmického celku a srozumitelného námětu. Podporujeme rychlý rozvoj obratnosti uchopováním a manipulací s předměty různých tvarů a materiálů jako prostředek nácviku jemné motoriky. Při uvědomování si vlastního těla se zaměřujeme na nácvik  znalosti a schopnost pojmenování viditelných částí těla. Rozvíjíme sebeobsluhu a zdokonalujeme hygienické návyky, přičemž je podporována samostatnost. Děti vedeme k samostatnosti při jídle, učíme je správně držet lžíci. Zaměřujeme se na kulturu stolování. Vedeme děti k samostatnosti při mytí rukou a obličeje, používání ručníku při utírání. Dále pak nacvičujeme správné čištění zubů a používání kapesníku. Rovněž vedeme děti k samostatnosti při používání toalety, oblékání, svlékání a uklízení svých věcí na místo.

Rozvoj jemné motoriky je zajištěn prací s různými materiály. Jednoduchou manipulaci činíme obsahově náročnější přidáním některých kombinačních prvků při sestavování a řazení tvarů a při konstruování. Zařazujeme rovněž hry s modelínou,  pískem a konstrukčním materiálem. Poukazujeme na odlišné možnosti stavění, pomáháme vybírat vhodné tvary, zjišťujeme odlišnosti, čímž rozvíjíme i fantazii a tvořivost dítěte.

Ve vzdělávací oblasti Dítě a jeho psychika je naším cílem zajistit rozvoj poznávacích procesů, citů, vůle a řeči dítěte v souladu s jeho individuálními předpoklady. Pečujeme o stále dokonalejší schopnost dítěte dorozumět se, proto jsou výzvy a pokyny dítěti sdělovány ve větách. Rozvíjení řeči chápeme jako plynulý proces vázaný na rozvoj všech stránek dětské osobnosti. Je nutno, aby děti slyšely co nejčastěji přirozenou, situaci úměrnou a smysluplně odpovídající řeč tvořenou z vět s jednoduchou větnou skladbou.. Řeč dospělého má vést co nejčastěji k rozhovoru s dítětem, potřebné jsou i oboustranně kladené otázky a odpovědi.. Nenásilně pečujeme o zdokonalování výslovnosti dětí. Poskytujeme vždy kultivovaný řečový vzor jako prostředek rozšiřování slovní zásoby dětí a rozvoje gramatické stavby jejich řeči. Cílem je také podněcování vlastní touhy hovořit a sdělovat přání, zážitky, podněcovat rozhovory dětí při hrách. Vést děti, aby se vyjadřovaly více slovy než gesty, vést je k používání jednoduchých vět. Dále ke schopnosti sledovat krátké srozumitelné verše a říkadla s pravidelným rýmem a k nenásilnému zapamatování výrazných veršů.

Rozvoj poznávacích schopností a funkcí, představivosti a fantazie a myšlenkových operací je neoddělitelně spjat s citovým prožíváním – s častými prožitky sebeuplatnění a radosti z ocenění. Je proto vázán na výraznou potřebu nových poznatků a zkušeností, jejichž poskytování je dalším cílem této vzdělávací oblasti. Důležitou podmínkou je častá příležitost k vlastní aktivitě dětí, což souvisí s rozvojem celé osobnosti dítěte, které si více uvědomuje sebe samo a touží se prosadit. Děti musí mít příležitost soustavně poznávat, pozorovat, získávat přiměřené situační ponaučení i k praktické součinnosti. V činnosti poznávají děti různé vlastnosti předmětů, postihují jejich rozmanitost a všímají si účinků některých zásahů. Činnosti s předměty vedou děti k počátkům chápání základních vztahů, především prostorových a účelových, k označování množství a času. Cílem je umožnit dětem co nejvíce zacházet s věcmi různých vlastností a v různých prostorových vztazích i s rozmanitými možnostmi použití. Vždy začínáme od nejjednodušších úkolů a nároky pozvolna zvyšujeme. Dalším cílem je rozvoj pozornosti a paměti. Důležitý je aktivní styk s pozorovaným jevem, pokud možno prostřednictvím několika smyslů a několikeré pozorování s prohlubovanými zkušenostmi. Opakované pozorování procvičuje přirozeným způsobem paměť a vede k rozvoji myšlenkových procesů.

V oblasti sebepojetí, citů a vůle je našim cílem rozvíjet u dětí citové vztahy k rodině i mateřské škole, prohlubovat citové vztahy k ostatním dětem i zaměstnancům školy. Učit se vyjadřovat své city slovně, posilovat pocit bezpečí a jistoty v kontaktu s učitelkami i ostatními dětmi. Předcházet pocitům strachu a nejistoty. Vést děti k rozvoji aktivity při samostatném projevu. Vytváření předpokladů pro posilování soustředění dítěte na určitou činnost a k návyku započatou činnost dokončit. Rozvíjet pocit z uspokojení z výsledků vlastní činnosti. Rozvoj pocitu osobní jistoty a sebevědomí. Rozvoj spontánní tvořivosti dětí a tím vyvolání radosti a spokojenosti. Rozvoj kladných citových zážitků při setkání s přírodou i kulturou.

Ve vzdělávací oblasti Dítě a ten druhý podporujeme rozvoj prosociálních postojů a vyšších citů (např. soucit, snaha pomáhat druhým apod.). Během třetího roku života dítěte se začínají vytvářet rozličné motivované kvalitativně odlišné postoje a vztahy  k lidem, věcem, situacím. Vznikají nové potřeby a zájmy, které jsou předpokladem dalšího rozvíjení a obohacování citů dítěte. Požadavky kladené na dítě v této oblasti musí být vždy pro dítě jasné, srozumitelné, musí navazovat na jeho zkušenosti a být splnitelné. V průběhu denních činností zaměřujeme pozornost ke vzbuzování a rozvíjení prosociálního chování ve vztahu k ostatním lidem. Podporujeme sympatie a kamarádské vztahy k druhým dětem, podněcujeme touhu dětí udělat druhým radost. Vedeme děti k osvojování pravidel a návyků soužití a jeho přesvědčení, že se tato pravidla musí dodržovat. Součástí přesvědčení musí být i citový přízvuk, pocit libosti z dodržování pravidla a pocit sympatie k učitelce, která pravidla stanoví. Vedeme také děti k přiměřené opatrnosti a starostlivosti o vlastní bezpečí a bezpečí ostatních dětí. Vzbuzujeme pocit odpovědnosti za druhé. Učíme děti vzájemně si sdělovat zážitky a vedeme je ke spolupráci.

Záměrem vzdělávacího úsilí pedagogů v oblasti Dítě a společnost je prohlubování a osvojování nejjednodušších pravidel chování v kolektivu. Učíme je udržovat pořádek v osobních věcech i hračkách, učíme poznávat, co ruší soulad a pořádek při společném soužití, učíme je šetrně zacházet s hračkami a knihami, poprosit o věc či pomoc, následně poděkovat, při vstupu a odchodu pozdravit.

Dalším cílem je rozvoj společenského a estetického vkusu. Základem rozvoje společenského i estetického vkusu je vytváření elementárních základů estetické kultivace dítěte, čímž přispíváme k jeho harmonickému rozvoji. Rozvíjíme smysl dětí pro melodii, učíme je intonovat jednoduché písně rytmicky přesně. Při zpěvu podněcujeme děti svým příkladem, rytmizujeme říkadla. Dále je vedeme k citlivému vnímání zvuků z okolí, rozlišujeme směr zvuku a určujeme jeho kvalitu včetně jemnější kvality zvuku jako je výška a síla tónu. Děti hudbě naslouchají a současně nebo následně se podle hudby učí pohybovat. Vedeme děti k rozlišování mluveného slova a zpěvu. Využíváme jednoduché hudebně pohybové hry, postupně začínáme zařazovat i náročnější prvky, v nichž jde o souhru dvojice či trojice. Také dětem poskytujeme možnost pokusů o rozezvučení přístupných hudebních nástrojů, které pojmenováváme.. V nástrojové hře usilujeme o jemný a citlivý souzvuk a tím o rozvoj estetického cítění.

Charakteristickým znakem tohoto věkového období je znaková kresba. Při práci se známým výtvarným materiálem  vedeme děti k výtvarnému vyjadřování představ, vedeme je dotazy k pojmenování nakresleného, nabízíme konkrétní obsah k výtvarnému zpracování a provokujeme je otázkami k jeho zobrazení.. Seznamujeme děti s výtvarným materiálem, při opakovaných pokusech s dalšími možnostmi výtvarných materiálů, vždy hravou formou. Umožňujeme dětem výtvarné vyjadřování představ na základě společných zážitků, zážitků z domova či známých pohádek. Pohádky a příběhy s dětským hrdinou využíváme k vytváření povědomí dětí o existenci ostatních kultur a národností.

Cíle v oblasti Dítě a svět jsou následující: umožňovat dítěti po celý rok kontakt s přírodou spojený s aktivním pohybem a hrou. Vést děti k vnímání změn v přírodě během roku. Podněcovat využívání přírodního materiálu a přírodnin při různých hrách. Rozšiřovat poznatky dětí o přírodních jevech. Učit znát a jednoduše slovně označovat přírodní prostředí zahrady a blízkého okolí dítěte. Vytváříme u dětí lásku k přírodě a úctu ke všemu živému prostřednictvím vyvolávání libých citových zážitků při setkávání s přírodou.